Sbohem bolestivé menstruaci

Musím se přiznat, že menstruaci jsem nikdy neměla ráda. Už jen to slovo mi připadá nějaké podivné, jakoby nevyslovitelné... V našich dívčích kruzích se říkalo prostě "krámy". To nezní už tak vznešeně, že?
Živě si vybavuji, když jsem "to" dostala poprvé. Přišla jsem domů, zavřela se na záchodě a zkoumala brožurku, kterou jsme ve škole my děvčata dostala jako reklamní dar od společnosti vyrábějící tampóny. Tam jsem získala veškeré informace.

Večer přišla mamka z práce a poučila mě velmi "vyčerpávajícím" způsobem: "Musíš se každý večer umýt a tady máš vložky." Byla jsem ráda, že už nemusíme používat několik vrstev vaty zabalené v síťce jako naše mámy a babičky. Já si už užívala tenké lepící vložky s křidélky.

O trapné situace samozřejmě nebyla nouze - Jak utajit o přestávce, že nesu vložku na záchod? Jak zakrýt krvavý flek na kalhotách svetrem kolem pasu? Do toho snášet pohrdání spolužáků: "Já fakt nechápu, jak vy holky vůbec můžete každej měsíc krvácet..." A to nebylo všechno - první den pro mě byl vždy velkým utrpením. Všechny plány šly stranou. Zalezlá pod nejteplejší dekou, s termofórkem na břiše a schoulená do klubíčka jsem čekala, až mi zabere růžový prášek na bolest.

V devatenácti letech jsem poznala svého muže a ten mě diskrétně poučil, že mu vložky zapáchají, že je cítí i na dálku. Ať používám tampóny. A tak jsem poslechla. A přišlo mi to zase o mnoho lepší, pohodlnější. Ale pořád to nebylo žádné velké blaho. Tampóny někdy protekly, musela jsem na ně pořád myslet. Kdy vyměnit, kdy koupit. Ale co se dá dělat?

A pak přišla těhotenství a porody. Úžasný čas bez krvácení, bez menstruace. Porody s obrovskou bolestí i úplně bez ní. A mezitím jsem objevila menstruační pohárek - pomůcku, která posunula můj menstruační komfort zase o něco dál. Mám jeden a v okamžiku kdy "to" přijde, ho jen vyvařím a vylévám podle potřeby. Myslela jsem, že už nic lepšího nemůže ani být.

Těch několik let mateřství mě naučilo mnohému. Když se uvolním, jsem klidná a vyrovnaná s tím, že na svět právě přichází mé dítě, nemusím trpět. Jestli je naše pravidelné krvácení vlastně takovým malým porodem, tak proč bych měla trpět, když menstruuji?

Tahle útlá knížečka mě nadchla. I když mám raději pořádně tlusté knihy. Čtu rychle a ráda se nechám přesvědčovat různými příběhy, důkazy a tím, jak to kde ve světě chodí. To tady vůbec nenajdete. Čeká vás úplně jednoduchý příběh a jemné povzbuzení - zkus to sama na sobě, pusť se do toho. Ženské tělo je totiž dokonalý, jemně vyladěný nástroj. Přišel čas se ho naučit používat

Autorka: Veronika Vojáčková - dula, autorka programu Uvolněný porod a lektorka ve věcech mateřství a porod

Zdroj: www.uvolnenyporod.cz