Dabelinky blog

1. «Jsem tak rád, že jsem se s tebou oženil!» Všichni potřebujeme znovu a znovu slyšet, že jsme milováni. Rozhodnutí vzít se je rozhodnutím na celý život a v tom životě na nás čekají mnohé změny. «Když od partnera slyšíme, že je s námi šťasten, je to jako by nám znovu dával manželský slib. Je to pro nás důkaz, že jsme milováni ještě silněji než na počátku společné cesty», říká profesorka sociologie a sexuologie na washingtonské univerzitě Pepper Schwartzová. 2. «Mám ti pomoct?» Jak potřebná slova! Opakujte je častěji. Je tu však jedna maličkost. Ti, kdo jsou spolu déle než padesát let tvrdí, že je potřeba vyhnout se pokušení řešit veškeré partnerovy problémy za něj. Nevyvolá to vděčnost. Partner někdy prostě jen potřebuje, abyste ho vyslechli a projevili porozumění. «Jsem tu, abych tě podpořil» je věta mnohem vhodnější, než «Musíš udělat to a to» , uvádí Karl Pillemer, profesor Cornellovy univerzity, autor mnoha knih o ekologii lidských vztahů, např. "Třicet lekcí lásky". 3

Někdo věří, že skutečná láska začíná přátelstvím. Jiní namítají, že to jsou dva úplně jiné typy vztahu, pro které má dokonce i lidský mozek oddělené "šuplíčky". Kdo má pravdu? Psycholožka Lucy Huntová z Texaské university v Austinu vedla rozhovory se 167 páry, aby se dozvěděla, jaké byly okolnosti jejich seznámení. Každého z dvojice se ptala zvlášť. Výsledky byly téměř půl na půl: 40 procent bylo nejdříve přáteli, později se stali milenci, 41 procent dvojic uvádělo, že se do sebe zamilovali naráz. A 19 procent párů se vůbec neshodlo na tom, jak to mezi nimi vlastně začalo. Huntová si chtěla ujasnit, zda se páry, které byly nejdříve přátelské, nějak liší od dvojic, které se daly dohromady na základě okamžité sexuální přitažlivosti. Předpokládala, že v prvním případě důležitou roli sehrály osobní kvality, slučitelnost povah a temperamentu, společný vkus a zájmy, tedy to, co v budoucnu může páru dodat stabilitu, zatím co ve druhém šlo spíše o vnější znaky a celkovou přitažlivost

Když někdo nám milý cítí fyzickou nebo emoční bolest, když se mu zdá, že jeho svět ztratil smysl, vaše vnímavé naslouchání může udělat zázrak. Plačte s ním. Mlčte. Buďte svědky jeho pocitů, ať jsou jakkoli bolestné. Ať o nich může promluvit, ať je může někomu vyjevit. Nenabízejte mu rovnou moudré odpovědi. Nabídněte mu sebe. Nekažte mu a nepoučujte. Nesuďte ho, nechtějte, aby se cítil špatně, vždyť už má sám takové myšlenky. Obejměte ho. Ten, koho milujete, se tak nebude cítit sám. Dokáže se dotknout své vlastní odvahy. Své schopnosti přežít i intenzivní city. Když někdo vám milý cítí fyzickou nebo emoční bolest, když se mu zdá, že jeho svět ztratil smysl, nabídněte mu ten nejúčinnější lék na každou bolest: Svoji lásku. Zdroj: Pro náladu