Dabelinky blog

Někteří vědci zjistili "typ často postižený rakovinou", což označuje člověka neprojevujícího žádné negativní pocity . Přítomné jsou samozřejmě další vlivy: vyšší riziko rakoviny prsu se vyskytuje u žen s dřívějším začátkem menstruace, u bezdětných do 30 let věku, s výskytem rakoviny v rodině nebo konzumujících nadměrné množství tuku. Přejídání patří též k rizikům , zvláště v přeměně velkého množství jídla v amu. Škodliviny v zevním prostředí hrají roli "u žen, které prodělaly biopsii s podezřením na nádor prsu a u žen s rakovinou prsu se v tukové tkáni prsu našlo o 50 % vyšší množství karcinogenních chemických látek, než u žen s nezhoubným nádorem prsu." (Lonsdorf et al. - viz Literatura). Tkáně poškozují elektrická a magnetická pole, umělé světlo (krysy vystavené nadměrnému umělému osvětlení postihuje častěji rakovina prsních žláz a u slepých žen se vyskytuje rakovina prsu méně než v průměru). Na vině je i oblečení : jedna studie zjistila u žen, které nosí podprs

Normální délka menstruačního cyklu je 23-36 dní (někdy se pro zjednodušení za normální délku cyklu pokládá 3-5 týdnů). Nepravidelné cykly mohou být s normální ovulací a tedy i normálně plodné, dosti časté jsou však různé hormonální poruchy (a tedy i snížená plodnost, na což však není radno spoléhat). Léčit nepravidelnou menstruaci je nutno pouze v případě tzv. dysfunkčního krvácení. To je situace, která se typicky objevuje v pubertě nebo v přechodu: Menstruace nejdřív vynechá, po nějaké době se pak objeví velmi silné a dlouhé krvácení. Zde je léčba téměř nutností, jinak je žena vystavena velkým krevním ztrátám a často i nutnosti kyretáže. Ostatní případy nepravidelného krvácení vlastně léčbu nevyžadují - ovšem mnoho žen nepředvídatelnost menstruace obtěžuje a přejí si krvácení pravidelné. Takové situace se řeší tím, že se podají hormony, které zablokují vlastní menstruační cyklus a udělají nový, umělý. Tento umělý cyklus je pak obvykle pravidelný (nemusí to tak být vždy, je-li cyklus u

Toto onemocnění je dnes nejčastější příčinou poševního výtoku - ten bývá v typických případech řídký, našedlý, páchnoucí po rybách. Zápach je často zvýrazněn po pohlavním styku. Anaerobní vaginóza není "infekční" nemoc ve vlastním slova smyslu. Za normálních okolností jsou v pochvě jednak bakterie, které k životu vyžadují kyslík, jednak bakterie, které kyslík nepotřebují (nebo jim kyslík dokonce škodí). První se nazývají aerobní bakterie, druhým se říká anaerobní bakterie. Když se anaerobní bakterie přemnoží, vzniknou výše popsané příznaky. Diagnózu učiní lékař podle tzv. Pfeiferových kriterií - typický vzhled výtoku, zásadité pH pochvy, pozitivní aminový test (přidání 1 % KOH na na poševní zrcadlo způsobí intenzivní "rybí" zápach), přítomnost charakteristických buněk v mikroskopickém preparátu. Mají být splněna alespoň tři z nich. Provede-li se mikrobiologické kultivační vyšetření, je typickým nálezem přítomnost bakterie Gardnerella vaginalis - ta však není příči