Plodné a neplodné dny

Stručně řečeno je otěhotnění nejpravděpodobnější uprostřed mezi dvěma menstruacemi, nemožné před menstruací a nepravděpodobné těsně po menstruaci.
Menstruační cyklus začíná prvním dnem menstruace a končí posledním dnem před menstruací další. Průměrně trvá asi 30 dní, případ od případu většinou 25 - 35 dní.


Pro určení vrcholu plodných dní potřebujeme vysledovat, kdy u ženy během jednoho cyklu dochází k ovulaci, tedy uvolnění vajíčka z folikulu. Právě a pouze tehdy je žena připravena k otěhotnění. Ženské pohlavní buňky (vajíčka) mají velmi omezenou dobu životnosti. Po svém uvolnění žijí přibližně šest až dvanáct hodin a pouze po tuto dobu je možné splynutí mužské pohlavní buňky s ženskou. Mužské pohlavní buňky (spermie) mají svou dobu životnosti omezenu na několik dní. Podle studií mají spermie oplozovací schopnost 2-3 dny. V optimálním stavu, tj. v době plodných dní, se vytváří v těle ženy hlen s takovým složením, které vytváří pro spermie to nejvhodnější prostředí, ve kterém se jejich životnost prodlužuje, podle některých autorů až na pět dní. Potom oplodnit vajíčko ženy mohou i spermie, které se do těla ženy dostaly až pět dní před jeho uvolněním. Pravděpodobnost ovšem není vysoká. Na druhou stranu, čím blíže uvolnění vajíčka se styk uskuteční, tím větší je pravděpodobnost otěhotnění. Během jednoho cyklu se uvolňuje pouze jedno vajíčko, je tedy nutné umět zjistit, kdy dochází u ženy k jeho uvolnění. Existuje několik znamení, podle kterých může určit každá žena svoje plodné dny. Cílem této stati je uvést tyto znaky a pomoci tyto dny určit.
Každá žena může své plodné dny určit pomocí tří následujících znaků. Prvním z nich je změna bazální teploty, kterou si žena musí každý den (mimo dní menstruačních) měřit. Dále k těmto znakům patří změna hlenu a změny polohy a konzistence děložního čípku.
Znaky:
Bazální teplota
Tuto teplotu měříme každý den pokud možno ve stejném prostředí, čase a v klidu (bazální, tj. základní). Nejvhodnější doba je ráno hned po probuzení. Naměřené hodnoty zaznamenáváme do tzv. záznamní tabulky. Bazální teplota probíhá během jednoho cyklu ve dvou fázích. První fáze se vyznačuje teplotami o několik desetin stupně nižšími než jaké jsou teploty v druhé fázi cyklu. Často bezprostředně před ovulací či v době ovulace dochází ještě k mírnému poklesu bazální teploty. To je tedy doba vhodná pro otěhotnění.

Děložní hlen - výtok


V tomto místě se dostáváme k druhému rozpoznávacímu znaku, kterým je děložní hlen. Přesněji řečeno jeho konzistence a vzhled. Jedná se o hlen, který je vylučován z děložního hrdla. Během menstruačního cyklu se velmi výrazně mění jeho vzhled. V neplodném období je hlen hustý a pro spermie tvoří v děložním hrdle neprostupnou bariéru. Cesta k děloze a vaječníkům je tedy uzavřena. Navíc složení hlenu v tomto období není pro životaschopnost mužských pohlavních buněk přátelské. Toto vše je příčinou neplodnosti těchto dnů. Naopak těsně před dozráním vajíčka a jeho uvolněním dochází ke změně hlenu. Tento se stává řídkým a cesta pro spermie se tak otevírá. Spermie již nemusí v děložním hrdle překonávat žádnou překážku v podobě hustého hlenu a snadno proniknou až k vaječníkům. K oplodnění tedy může snadno dojít, nastávají plodné dny cyklu. Žena by měla pozorovat charakter hlenu a podle tohoto dalšího znaku určit příchod svých plodných dní.
Těsně po menstruaci bývá hlen hustý a žena často zažívá tzv. pocit sucha. S blížící se ovulací dochází ke změně. Těsně před ovulací bývá tento hlen bezbarvý a velice řídký. Velmi často má při výtoku hlenu žena pocit, že došlo k úniku moči. Charakter hlenu určuje hormon estrogen, který určuje kolik soli a vody hlen obsahuje. Nejvíce estrogenu se v těle vyskytuje bezprostředně před ovulací či při ní. Hlen je bezbarvý, tažný a "vodový". Takovýto hlen označujeme jako hlen nejvyšší plodnosti a je třeba ho bezpečně rozpoznat. Každý den činíme zápisy o charakteru hlenu a určujeme vrcholný hlen plodného období, tj. hlen v daném cyklu nejřidší a nejelastičtější. Tento den potom je zaručeně plodným dnem, neboť jak již bylo řečeno v těle je nejvíce estrogenu a dochází k uvolnění vajíčka. A navíc přes tekutý řídký hlen je cesta k pohlavní buňce ženy plně otevřena.


Děložní čípek

Třetím rozpoznávacím znakem je změna děložního čípku. Tento si každá žena může sama nahmatat a určit jeho polohu a stav. Nejlepší poloha pro jeho nahmatání je při podřepu, popř. ve stoje s jednou nohou opřenou o vyšší předmět, např. židli. Nyní jenom krátká poznámka: z hygienických důvodů je nutné, aby ruka při samovyšetřování byla vždy pečlivě umytá a nehty pokud možno ostříhané (mohla by dojít k poškození). Žena zavede ukazovák či prostředník do pochvy a nahmatá děložní čípek. V době těsně po menstruaci je čípek tvrdý, nízko položený a děložní branka na jeho vrchu je uzavřená. Děložní čípek je tedy dobře hmatný, protože se nachází blíže pochvy. S blížící se ovulací začíná čípek měknout a posunuje se nahoru, zároveň se na jeho povrchu otevírá branka. Děložní čípek je tak pro ženu hůře dosažitelný. Po jeho nahmatání žena porovná jeho stav s předchozími dny, ve kterých si samozřejmě vedla podrobné záznamy o poloze a stavu čípku. Zjistí-li "měknutí" čípku a jeho posun nahoru, je zřejmé, že se blíží plodné dny. Po ovulaci dochází poměrně rychle k další změně čípku, který klesá a stává se tvrdým asi jako chrupavka. Branka se uzavírá. Plodné dny skončily.



Komentáře

Top články

Vaše dotazy

Typy ženského orgasmu

Laktobacilóza