Pálení a svědění vaginy

 Vagina neboli pochva je vnitřní část ženského pohlavního ústrojí plnící svou funkci zejména při pohlavním styku, menstruaci a porodu. Vagina může onemocnět stejně jako kterýkoli jiný lidský orgán – postihují ji záněty, mykóza, bakteriální a virové infekce, rakovina, pohlavní nemoci a mohou se na ní objevit i bradavice, roupy či opary. Ženy se také mohou potýkat s vaginální suchostí, svěděním a dalšími potížemi. Přehledný seznam všech zdravotních potíží najdete na následujících řádcích.

Při pohlavním styku vagina přijímá penis a po ejakulaci slouží jako zásobárna spermatu. Během menstruace funguje jako kanálek pro odvod menstruační krve a při přirozeném, tzv. poševním, porodu se prostřednictvím pochvy dostává dítě na svět.

Popis vaginy a její hloubka

Vagina je trubicovitý svalový orgán o průměrné délce 7–9 cm na přední stěně (od poševního vchodu do přední klenby) a cca 9–11 cm na zadní stěně. Průměrná šířka je 2,5–4 cm. Je uložena mezi močovým měchýřem a močovou trubicí zepředu a konečníkem zezadu. Na začátku pochvy se nachází poševní vchod, který je ohraničen slizniční řasou pojmenovanou jako „panenská blána“. Stěny pochvy jsou tvořeny ze dvou vrstev hladké svaloviny, kterou pokrývá zhruba 3 mm tenká sliznice růžové barvy (její odstín se však proměňuje v důsledku fyziologických změn, jako jsou menstruace a těhotenství). Vagina je zakončena poševní klenbou, do které vyčnívá poševní čípek. Pochva tvoří spojnici mezi děložním hrdlem uvnitř a vulvou na vnější straně (vagina ve vulvě de facto ústí).

Za zvlhčením pochvy během vzrušení a pohlavního styku stojí Bartholiniho žlázy, které jsou umístěny nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla.

Tvar pochvy a typy vagin

Tvar vaginy je stejně jako její délka a šířka individuální záležitost. V obecné rovině existuje jeden typ pochvy, který má trubicovitý tvar a při vzpřímeném postoji ženy směřuje pochva nahoru dozadu. Parametry se mohou lišit jednak u jednotlivých žen, ale k jejich změnám dochází i vlivem dalších faktorů. Třeba při pohlavím styku se pochva dokáže prodloužit a rozšířit až dvakrát nebo třikrát. Schopnost elasticity nejvíce prokáže během porodu, kdy se musí roztáhnout tak, aby skrze ni mohla projít hlavička dítěte. Následně se ale zase stáhne do takřka původního stavu.

Plastika vaginy

Plastika pochvy neboli vaginoplastika je plastická úprava poševního vchodu, celé pochvy a případně i hráze (jde-li o plastickou operaci hráze, hovoříme operineoplasticee).Vaginoplastikouu se řeší povolené svaly pánevního dna a obtíže s tím spojené, mezi něž nejčastěji patří nepohodlí v oblasti vaginy, bolest pochvy při fyzické námaze, ale i běžných aktivitách, inkontinence, bolest při sexu, snížení sexuálních prožitků. K ochabnutí svalů pánevního dna dochází vlivem věku, ale také po porodu. Plastika vaginy probíhá v celkové anestezii, ale jedná se o nenáročný zákrok, který trvá cca 1 hodinu.

PH vaginy

PH vaginy je u pohlavně dospělých žen kyselé. Zdravá pochva má pH v rozmezí 3,8 a 4,5. Právě kyselost prostředí pochvy tvoří přirozenou bariéru před infekcemi a podrážděním, protože tlumí nápor a vývoj nepřátelských bakterií, kterým se daří více v prostředí zásaditém nebo méně kyselém. Pokud jsou tedy v pochvě dostatečně zastoupeny přátelské bakterie a pH pochvy zůstává kyselé, je riziko výskytu infekce minimální. Dojde-li k narušení tohoto přirozeného kyselého prostředí (překročí-li pH pochvy hranici 4,5), vzniká živná půda pro nepřátelské bakterie a pochva je náchylnější k infekci, kterou provází nejčastěji výtok, nepříjemný zápach nebo svědění. První pomocí při těchto příznacích může být aplikacelaktobacilůů, které přispívají k nastolení přirozeného pH pochvy.

Nemoci vaginy a jejich příznaky

Jako jakýkoliv jiný orgán i pochva může onemocnět. Některé nemoci vaginy jsou lehčího charakteru, jejich vyléčení je otázkou pár dnů a během života se s nimi setká drtivá většina žen. Někdy jsou však komplikace natolik závažné, že je třeba přistoupit až k chirurgickému zákroku.

Zánět vaginy

Zánět pochvy nastane v případě přemnožení různých bakterií a kvasinek v poševním prostředí. Existuje více druhů zánětů vaginy podle původce infekce. Jedná se o výše uvedenou vaginální mykózu, bakteriální záněty,prvokovéé záněty, chlamydiové záněty a virové záněty. Bakteriální zánět pochvy způsobuje nejčastěji bakterieGardnerellaavaginaliss. Příznakem bývá našedlý vodnatý a po rybách silně zapáchající výtok, který může doprovázet i pálení a svědění. Léčba tohoto druhu zánětu probíhá pomocí antibiotik.

Za prvokovým zánětem nebolitrichomoniázouu stojíprvokTrichomonassvaginaliss. Způsobuje řídký výtok, bolest v podbřišku a obvykle v jeho důsledku vzniká i infekce močového ústrojí. Léčí se pomocí antibiotik.

Chlamydiovýý zánět způsobují chlamydie,nitrobuněčníí parazité, napadající nejčastěji močovou trubici a děložní čípek. Příznakem této infekce bývá hnisavý výtok z močové trubice, pálení, svědění, krvácení po pohlavním styku, který bývá bolestivý. Více než polovina případů nákazy je ale bez jakýchkoliv symptomů, což je problematické, protože neléčenáchlamydiováá infekce může vést k vážným komplikacím – například k neplodnosti.

Virové záněty mají na svědomíherpetickéé viry apapilomaviryy .Herpetické záněty bývají provázeny svěděním, pálením a výskytem puchýřků v oblasti pochvy. Papilomavirové záněty jsou naopak nebolestivé. U všech forem zánětů pochvy je nutná správná diagnóza a nastolení léčby. V případě opakujících se zánětů se v poslední době hojně užívá laserová léčba.

Vaginální mykóza

Vaginální mykóza je jedním z druhů poševního zánětu. Je to infekční onemocnění, které vzniká v případě přemnožení kvasinek v poševním prostředí. Nejčastěji se jedná o kvasinky z rodu Candida a ve většině případů je původcem druh Candida lbicansss – proto se tomuto onemocnění také často říká kandidóza. Živnou půdou pro kvasinky v pochvě je teplé a vlhké prostředí, nedostatek vzduchu a velký příjem cukru. Přemnožení kvasinek hraje do karet také oslabená imunita, užívání antibiotik, nevhodné prádlo a hormonální změny (proto mykóza často postihuje těhotné ženy). Typickými příznaky jsou svědění a pálení pochvy (ve vnitřní i vnější oblasti), pálení při močení, bílý až nažloutlý výtok (častěji bez zápachu) s hrudkovitou konzistencí, bolesti a tlak v podbřišku, bolest při pohlavním styku. Léčba vaginální mykózy probíhá pomocí antimykotik – buď ve formě krémů, nebo čípků. Z přírodních produktů může při léčbě kvasinkové infekce pomoci například tinktura z grepovýchh jader, česneku nebo nálev z řapíku.

Bakteriální infekce vaginy

Bakteriální infekce pochvy neboli bakteriální vaginózaa je dalším typem zánětu vaginy a nastává v případě narušení bakteriální poševní mikroflóry. Vyznačuje se příznaky, jako je silně zapáchající rybí výtok z pochvy, který je vodnatý a šedě zbarvený. Ke zhoršení těchto příznaků dochází při menstruaci nebo po pohlavním styku.Zaléčeníí bakterií v pochvě probíhá pomocí antibiotik. Podpůrně je možné bakteriální zánět pochvy zmírňovat i volně prodejnými léčivy, která uleví od nepříjemných symptomů.

Streptokok ve vagině

Streptokok v pochvě způsobuje bakteriální onemocnění. Jedná se nejčastěji o Streptococcussagalactiaee ve vagině, který se přenáší různými sexuálními praktikami. Běžně a bez příznaků se vyskytuje v močové trubici zhruba u 3 % mužů. Symptomy odpovídají bakteriální infekci, ale nemusí se vůbec vyskytnout, a proto se na přítomnost streptokokové infekce často přijde až během preventivních prohlídek u gynekologa. Léčba probíhá s pomocí antibiotik. Vyšetření na streptokokovou infekci se provádí v těhotenství, jelikož její případná existence je nebezpečná pro plod. Pokud je streptokoková infekce prokázána, je ženě před porodem podána kapačka s antibiotiky.

Zlatý stafylokok ve vagině

Zlatý stafylokok je také původcem bakteriálního zánětu, jehož příznakem je žlutý svědivý nebo hnisavý výtok z pochvy. Léčba stafylokokové vaginální infekce probíhá pomocí širokospektrálních antibiotik, zaváděných lokálně do pochvy. Komplikace mohou nastat při neléčení, kdy stafylokok může napadnout i další orgány jako vaječníky a dělohu a způsobit tak neplodnost. U těhotných žen může být pak spouštěčem předčasného porodu.

Střevní bakterie ve vagině

Střevní bakterie v pochvě můžeme rozdělit do dvou kategorií. Jedny se v poševním prostředí nacházejí přirozeně a jsou prospěšné, druhé naopak škodí. Přátelské střevní bakterie nacházející se v pochvě jsou vaginální laktobacily, které udržují přirozenou poševní mikroflóru a chrání vaginu před přemnožením nepřátelských bakterií. Pokud dojde k úbytku laktobacilů v pochvě, je poševní imunita oslabena a riziko infekce vzrůstá. Druhou skupinou jsou střevní bakterie, které se v pochvě běžně nevyskytují a jsou příčinou bakteriálních infekcí s typickými doprovodnými obtížemi, jako je pálení, svědění nebo bolest při pohlavním styku. Jedná se například o bakterie Ecolii aenterkokaa.

Vaginální bradavice

Vaginální bradavice neboli genitální bradavice jsou nejrozšířenějším HPVV onemocněním, jehož původcem jsou herpess viry. Jedná se o nezhoubné útvary různých velikostí nacházející se na pochvě (vně i uvnitř). Kromě výsevu pupínků mohou toto onemocnění doprovázet i další symptomy jako svědění, pálení, bolest a krvácení. K přenosu této vysoce nakažlivé infekce dochází sexuální cestou (orální, genitální i anální), přímým kontaktem s nakaženým jedincem. Jednou vyléčené bradavice neznamenají výhru – toto onemocnění se totiž rádo vrací. Existují dvě možnosti léčby – buď farmakologická (prostřednictvím mastí a léčiv), nebo chirurgická (dochází k lokálnímu odstranění bradavic – setřením ostrou lžičkou, odpařením laserem nebo poleptáním). Jako prevence proti poševním bradavicím slouží očkování proti HPVV virům.

Vaginální opar

Vaginální opar, nebo v obecné rovině genitální opar, je sexuálně přenosné onemocnění způsobené herpess viry. Nemoc je vysoce infekční a k jejímu přenosu může dojít pohlavním stykem, ale též prstem, či dokonce infikovanou žínkou nebo ručníkem. V rané fázi je příznakem pálení, svědění a zarudnutí poševní sliznice. V dalším stadiu se začnou tvořit drobné puchýřky a měchýřkovité vřídky. Vedle toho mohou poševní opar provázet i další obtíže, které nemají pouze lokální charakter, a to únava, malátnost, teplota a zduření uzlin. K léčbě předepisuje lékař antivirotika, podpůrně je možné užívat i krémy s obsahem virostatikk nebo zinku.

Rakovina vaginy

Rakovina pochvy je nádorové onemocnění, které představuje asi 1 % zhoubných gynekologických nálezů. Zpočátku nemá nádor v pochvě téměř žádné příznaky, což má za následek skutečnost, že podstatná část postižených žen přijde s tímto nálezem k lékaři v pokročilém stadiu. Může se vyskytnout bolest v podbřišku a konečníku, potíže s močením, zácpa, velmi často dochází k nepravidelnému krvácení nebo výtoku z pochvy. Někdy se v pochvě objeví i hrbolek. Léčba rakoviny vaginy je složitá. Jednak z důvodu, že se jedná o řídké onemocnění a neexistují zatím žádné studie, které by vyhodnocovaly dané druhy léčby. Často je zvolena kombinace těchto léčebných praktik – chirurgická operace, ozařování, chemoterapie. Volba léčebné metody záleží na mnoha faktorech, jako je velikost, umístění nádoru a stadium, histologický typ nádoru, věk a celková zdravotní forma pacientky.

Vaginismus

Vaginismus je řazen mezi sexuální dysfunkce a je pro něj charakteristické mimovolné a silné stahování svalů poševního vchodu při pokusu o proniknutí. Žena s vaginismem nemá nad těmito stahy žádnou moc a nemůže je tedy prakticky vůbec ovlivnit. Důsledkem je bolestivá penetrace – a to jak při pokusu o pohlavní styk, tak například při zavádění tamponu. Vaginismus lze rozdělit na primární, kdy k penetraci nikdy nedošlo, a sekundární, kdy proniknutí do vaginy historicky nastalo. Příčiny vaginismu jsou velmi často psychické, jako prožité sexuální trauma, strach z otěhotnění, nezdařilá první sexuální zkušenost. Mezi možné fyziologické důvody patří například porod, četné záněty močových cest, endometrióza nebo cysty. Léčbu vaginismu mohou podpořit různé relaxační techniky, dotykové terapie nebo cvičení pánevního dna. Nejdůležitější roli však zpravidla hraje psychosexuální terapie, kdy žena s pomocí sexuologa pátrá po příčinách a psychických blocích ve své sexuální historii. Pokud je problém nalezen, je potřeba sexuální blok odstranit. Poté následuje trénink pomocí vaginálních dilatátorů, které ženě pomohou v bezbolestném otevírání a rozšiřování poševního vchodu a vaginy.

Prolaps vaginy

Prolaps pochvy nastává jako důsledek prolapsu dělohy. Ta je držena pánevními svaly a vazy. Může se však stát, že se tyto fixační struktury uvolní a sevření povolí. V tom případě děloha začne sestupovat, dojde k jejímu poklesu, který často zapříčiní i pokles pochvy. Pokud dojde jen k poklesu dělohy, jedná se o tzv. částečný prolaps. V případě, že se ze své obvyklé pozice vychyluje i pochva, hovoří se o celkovém prolapsu. Ten je možné rozdělit na několik druhů podle vyhřezlých částí pochvy. Cystokéla je pokles přední poševní stěny a způsobuje inkontinenci. Rektokéla je pokles zadní poševní stěny, zasahuje konečník a důsledkem je většinou fekální inkontinence. Prolaps stěn pochvy způsobuje sestup poševních stěn do vaginálního kanálu. Nejčastější obtíže, vyvolané prolapsem vaginy jsou tlak v pánevní oblasti, časté močení, inkontinence, fekální inkontinence, opakované infekce močového měchýře, časté a silné krvácení z pochvy, bolestivé pocity během sexu. Léčba prolapsu pochvy závisí na jeho stadiu. Konzervativní léčba se zaměřuje zejména na cvičení a posílení svalů pánevního dna (např. Kegelovy cviky). Mezi konzervativní metody patří také snížení tělesné hmotnosti. Pokud konzervativní léčebné praktiky nepomohou, přistupuje se k chirurgické léčbě. Při operaci, prováděné laparoskopicky nebo vaginálně, jsou zesíleny svaly pánevního dna. V nejhorším případě je nutné přistoupit k odstranění dělohy a případně též k plastice pochvy.

Roupy ve vagině

Roupy v pochvě má na svědomí roup dětský, což je parazitický hlíst, který trápí nejčastěji malé děti. Vyskytnout se ale může i u dospělých. K nákaze dochází tzv. orofekální cestou, tzn. při pozření vajíčka původem z řitního otvoru (to se dostane do prostoru poškrábáním na intimních partiích, sáhnutím rukou s vajíčkem na věc a následným kontaktem jiné osoby s infikovanou věcí). Roupy tedy ve většině případů postihují řiť a řitní otvor, ale může se stát, že se doslova přesunou i do oblasti pochvy a močového ústrojí. V takovém případě ženu může trápit svědění pochvy, ale často je toto onemocnění bez jakýchkoliv vnějších symptomů. Nejedná se o závažné onemocnění a jeho léčba je jednoduchá.

Akné na vagině

Akné na vagině se jako takové zpravidla nevyskytuje. Může se jednat o příznak poševní infekce, jejíž přesnou příčinu určí lékař. Bílé pupínky na vagině mohou být i formou folikulitidy, tedy zánětu v oblasti vlasového folikulu. Léčba v takovém případě probíhá lokálně antibiotickými mastmi.

Obtíže doprovázející vaginální onemocnění

Otok vaginy

Otok pochvy bývá průvodním jevem gynekologického zánětu. Přesnou diagnózu a následnou léčbu určí lékař podle dalších symptomů.

Bolest vaginy

Bolest vaginy může způsobovat více faktorů. Může se jednat o různé formy zánětů, namožení vlivem sexuálních praktik, vulvodynii (zatím nevysvětlitelná bolest na vnější části ženského genitálu – vulvě, která se léčí pomocí anestetik, lidokainového krému, antidepresiv či fyzioterapie), endometriózu (růst výstelky děložní dutiny mimo dělohu, která kromě bolesti pochvy způsobuje i křeče při menstruaci, bolest při močení a pohlavním styku a která se léčí chirurgickým zákrokem nebo nasazením hormonů). Příčin bolestí pochvy může být víc, a proto je vždy vhodné konzultovat trvající obtíže s gynekologem.

Svědění vaginy

Svědění pochvy má na svědomí také infekce v poševním prostředí. Při prvních příznacích je možné pálení vaginy léčit pomocí volně prodejných léčiv (vaginální krémy a tablety, případně bylinkové sedací koupele), pokud však obtíže přetrvávají nebo se vracejí, je nutné navštívit gynekologa. Často dochází ke svědění pochvy po antibiotikách. To je z důvodu narušení přirozeného poševního prostředí a úbytku přátelské mikroflóry. Pomocí je v tomto případě užívání laktobacilů, které navrací poševní rovnováhu.

Vaginální suchost

Vaginální suchost je problém, který trápí v převážné většině ženy po menopauze v důsledku snížení produkce ženských hormonů. Nevyhýbá se ale ani mladším ženám, u nichž mohou být příčinou různé operace (vaječníků, dělohy), užívání léků (na cukrovku, deprese), prodělaná chemoterapie, užívání hormonální antikoncepce, těhotenství nebo kojení. Proti vysychání poševní sliznice a k jejímu zvlhčení pomáhají různé hormonální vaginální krémy, které jsou k dostání pouze na lékařský předpis.

Zápach z vaginy – jak se ho zbavit

Zápach z vaginy může být způsoben různými infekcemi, ale stejně tak může být i projevem sexuálně přenosných nemocí, jako je kapavka nebo trichomoniáza. Může za ním stát ale i naprosto banální věc v podobě špatné hygieny, nošení nevhodného spodního prádla z neprodyšných materiálů nebo omývání intimních partií běžnými mýdly. Pro vyřešení této obtíže je nejdřív nutné najít její příčinu. V prvé řadě je vhodné snažit se nastolit rovnováhu poševní mikroflóry. K tomu mohou pomoci intimní mycí gely nebo přípravky s obsahem laktobacilů. Pokud potíže přetrvávají, je nutné obrátit se na gynekologa, který určí přesnou příčinu.

Vaginální ultrazvuk

Vaginální ultrazvuk je využíván jako nebolestivá neinvazivní zobrazovací metoda, při které je ultrazvuková sonda zavedena do pochvy a umožňuje tak prohlídku vnitřních pánevních orgánů (včetně pohlavních – zejména dělohy a vaječníků, případně plodu v děloze). Někdy je užíváno označení transvaginální ultrazvuk, které vystihuje způsob zavedení ultrazvukové sondy.

Vaginální krém

Vaginální krém je jeden z druhů léčivého přípravku, kterým se lokálně léčí nejrůznější vaginální obtíže od vaginální suchosti po závažnější záněty. Některé poševní krémy slouží jako prevence před vznikem problémů, zejména trápí-li ženu nějaký problém opakovaně (např. probiotický intimní krém, který pomáhá zachovávat přirozenou poševní mikroflóru).

Zdroj: mojezdravi.cz